V neděli jsme zakončili naši premiérovou účast v krajském přeboru remízou. Svůj předsezónní cíl jsme si splnili. Do nejvyšší krajské soutěže jsme vstupovali se smělými plánem skončit nejhůře pátí, a to se nám podařilo. S výsledky a předvedenou hrou z posledních tří kol už ale tolik spokojeni nejsme. V tom závěru jsme se potýkali nejen s velkou marodkou, ale především se ztrátou formy a takové té vlastní motivace. Na klucích už byla vidět únava z náročné sezóny, kterou jsme na jaře odehráli s užším kádrem, protože v zimě došlo v našem kádru spíš k oslabení. Přesto jsme své postavení v popředí tabulky udrželi. A co říci k zápasu? Domácí byli od první minuty více aktivní. Tou chutí nás přehrávali. My působili dosti ospalým dojmem, hráči byli bez většího pohybu chybělo i větší nasazení a také jsme hodně kazili. Na gól domácích z prvního poločasu jsme zareagovali až v samém závěru, kdy střela Vyviala skončila k překvapení všech za zády domácího gólmana. Paradoxně jsme tady mohli i vyhrát, kdyby se v nastaveném čase dostal míč k Fojtíkovi. Ten by už prakticky zakončoval do prázdné brány. Pro domácí by to byl však hodně krutý výsledek, jelikož měli daleko více šancí, které jim pochytal dobře chytající Svoboda. Musím říct, že jsme i rádi, že tu sezonu už máme za sebou. I přesto, že se nám ten závěr sezony příliš fotbalově nevydařil, můžeme být v klubu určitě spokojeni. Máme fantastickou podporu v našich fanoušcích, které jsme snad naší hrou víckrát potěšili, než zklamali.