Jako přes kopírák by se dal hodnotit dnešní zápas s tím, který jsme odehráli minulý týden ve Frenštátě. Jen s tím rozdílem, že tentokráte jsme si vytvořili šance na vstřelení branky, a že jich nebylo málo. Bohužel v koncovce jsme ale selhali. Naopak soupeř byl daleko produktivnější a ze dvou šancí jednu branku dal. To jsou ty hlavní důvody, proč jsme s Albrechticemi prohráli. Vždyť naše čekání na gól trvá už 225 minut. Je škoda, že nás střelecká krize potkala v zápasech, kdy jsme soupeře přehrávali a měli v nich šanci na bodový zisk. To už je ale minulost a nemá cenu se v tom babrat. Fotbal někdy dává, někdy bere. Jedeme dál a musíme věřit, že v sobotu v Orlové se střelecky probudíme, abychom zase brali my.